FIK 2025 stojí za to, se za ním ohlédnout

Atmosféru jednotlivých dní si můžete připomenout prostřednictvím fotogalerie a také videovlogu.

Program letošního ročníku byl pestrý, vrstevnatý a silně komunitní. Festival zahájil film Ta druhá, po němž následovala diskuse s režisérkou Marií Magdalenou Kochovou a Lucií Hrničířovou absolventkou naší fakulty – vedená naší studující. RUV jsme pro tuto příležitost proměnili ve Snoezekino a vznikl tak prostor, kde peer-to-peer sdílení získalo novou váhu. Otevřená atmosféra rozhovoru ukázala, jak zásadní je, když odborná témata doprovází hlas těch, kdo je žijí na vlastní kůži.

Vernisáž výstavy Vidím Brno jinak, připravená Ateliérem ATRIUM (Za sklem o.p.s.) pod kurátorským vedením Lucie Hájkové, Ph.D., představila Brno jako město, které lze vidět jinak – citlivěji, hravěji a s otevřeností vůči příběhům, které bývají na okraji našeho vnímání. Výstavní projekt vytvořil prostor pro pozorování, zpomalování a společné přemýšlení o tom, jak může umění zpřístupňovat zkušenosti lidí s jinakostí.

Silným momentem byla také Živá knihovna, která proběhla v Pedagogické knihovně a přinesla setkání, jež bylo současně hluboké i nesmírně živé. Role „knih“ se letos ujali studující Katedry speciální a inkluzivní pedagogiky, kteří sdíleli své zkušenosti s identitou, jinakostí, rodinným zázemím či hledáním bezpečného prostoru. Setkání s nimi bylo pravdivé, otevřené a mnohdy i velmi osobní, což umožnila jak jejich ochota být viděni, tak zvědavost a respekt všech, kdo přišli „číst“.

Výraznou součástí letošního ročníku byly také studentské iniciativy, které ukázaly, jak široká je praxe speciální pedagogiky a jak daleko její chapadla sahají – od škol a komunit až po umění, sport, rodinu či práci s identitou. Studující nám představili rozmanité projekty, jimž se věnují nad rámec výuky: podporu žáků se zrakovým postižením ve školách, vedení inkluzivního výtvarného ateliéru, tvorbu volnočasových aktivit vznikajících z pedagogické praxe, práci s dětmi z dětských domovů, zapojení do podpůrných struktur LGBTQ+ mladých lidí, budování komunit vidících i nevidomých studujících, multisenzorickou práci s dětmi s PAS, doprovázení lidí s poruchou vývoje intelektu v jejich občanském životě či artefiletickou tvorbu v otevřených ateliérech. Všechny tyto iniciativy názorně ukazují, jak mnoho forem může mít podpora, kterou budoucí speciální pedagogové vytvářejí, a jak se již během studia učí být přítomní tam, kde je to potřeba — tvořivě, komunitně a s respektem k různorodosti lidských zkušeností.

Neméně intenzivní byl workshop Divadlo jako cesta k otevřenému světu, který pod vedením dvou divadelních pedagogů vytvořil prostor pro ztišený kontakt, vnímání a spolupráci. Účastníci si vyzkoušeli techniky posilující naslouchání a přítomnost – dovednosti, které jsou jádrem nejen inkluzivního umění, ale i pedagogické praxe.

Panelová diskuse s řediteli brněnských škol znovu potvrdila, jak nezastupitelná je speciální pedagogika v běžném vzdělávání. Zazněla potřeba kvalitních praxí, přípravy na komunikačně náročné situace, většího důrazu na oblast SPU, schopnosti pracovat s dvojnásobnou výjimečností či rozvoje terapeutických kompetencí. Otevřenost diskuse ukázala, že sdílení mezi školami a univerzitou má pro praxi zásadní význam.

Letošní festival obohatilo také mezinárodní okénko Across Borders. Muzikoterapeutka Melina Bernardi nabídla citlivý vhled do práce s hlasem jako nástrojem autenticity, zatímco Il Museo Tattile Anteros z Boloně představilo své hmatové přepisy maleb a přístup založený na kombinaci psychologie percepce, oftalmopedie, speciální pedagogiky a výtvarného umění.

Závěrečný večer patřil hudbě. Soubory Bezbariérového divadla Barka uvedly písně ze Zločinu v šantánu, které přenesly do sálu radost, nostalgii i propojení. Festival symbolicky uzavřel DJ FANY, který přinesl hudební set plný lehkosti a sdílené radosti.

Děkujeme všem studujícím, hostům, facilitátorům i partnerům — Pedagogické fakultě MU, Centru Teiresias a organizaci Za sklem o.p.s. — za to, že společně vytváříme prostor, který je přístupný, zvídavý a otevřený. Festival inkluzivní kultury letos znovu ukázal, jak velkou sílu má setkání. A my se už teď těšíme na další ročník, který posune zapojení studujících ještě o krok dál.